Vědci z celkem pěti elitních národních výzkumných ústavů zaměřených na oblast zdravotnictví spojí síly. Jejich cílem je navázat vědeckou spolupráci napříč obory, které spolu jinak obvykle nekooperují. S medicínskými experty v oborech neurologie, kardiologie, onkologie a virologie tak budou mj. kooperovat sociální vědci ze SYRI, kteří zkoumají dopady některých zdravotních charakteristik na českou společnost. Formy vzájemné spolupráci byly představeny na Výroční konferenci Národního ústavu pro neurologický výzkum v Brně.
Národní výzkumné ústavy jsou v Česku novinkou, vznikly v polovině minulého roku, aby sdružily nejlepší vědce v oboru a vytvořily systémovou oporu pro orgány státní správy, kterým mají sloužit jako odborná a poradní základna. Klíčové je rovněž budování důvěry a nastavení komunikace s širokou veřejností, stejně jako zefektivnění přenosu výsledků vědy a výzkumu co nejblíže klinické praxi a běžným občanům. Jedná se o přenos osvědčeného modelu inspirovaného zahraničními zkušenostmi, který prošel v době pandemie COVID-19 celou řadou výzev a modifikací.
Na výzkumných tématech spolu budou spolupracovat vědci z Národního ústavu pro neurologický výzkum (NINR), Národního ústavu pro výzkum rakoviny (NÚVR), Národního institutu virologie a bakteriologie (NIVB), Národního institutu pro výzkum metabolických a kardiovaskulárních onemocnění (CarDia) a Národního institutu pro výzkum socioekonomických dopadů nemocí a systémových rizik (SYRI). Toto propojení umožní na jedné straně nalezení společných vědeckých témat, na straně druhé také snížení administrativy a zkvalitnění komunikace se státní správou.
Národní ústav pro neurologický výzkum cílí na zvládnutí medicinských i celospolečenských výzev souvisejících s dramatickým stárnutím populace. „Hlavním tématem, na které se v této fázi projektu zaměřujeme, je problematika neurodegenerativních onemocnění, jako jsou například Alzheimerova či Parkinsonova choroba. Neurodegenerativní procesy jsou nicméně významné i pro řadu dalších neurologických onemocnění, mezi něž patří neurovývojová onemocnění, epilepsie či roztroušená skleróza,“ upřesnil ředitel NINR prof. Milan Brázdil. První výsledky společného výzkumu vědců z jedenácti institucí probíhajícího pod hlavičkou NINR byly prezentovány také na výroční konferenci.
Podle Pavla Plevky z NIVB je jedním z cílů spolupráce mezi vědci z různých oblastí nejen zvýšená informovanost veřejnosti a tím zdravotní gramotnost populace v souvislosti s šířením epidemií, ale také cílené vytváření konkrétních protiepidemických a protipandemických intervenční strategií zaměřených na potřeby jednotlivých populačních skupin. „Zajímavými tématy pro oblast spolupráce je také neutěšená situace v oblasti rozvoje antibiotické rezistence, či vliv chování různých rizikových skupin na výskyt konkrétních infekčních onemocnění,“ uvedl Plevka.
Do vzájemné spolupráce se zapojí i NÚVR. „Propojení týmů od základního po klinický výzkum, kombinace chemie, biologie a medicíny, komunikace mezi klinickými a akademickými pracovišti a neuvěřitelná řada specializací našich vědců přináší dosud nebývalý badatelský prostor,“ zmínil ředitel NÚVR prof. Aleksi Šedo a dodal, že národní ústavy mají mimořádný potenciál pro rozšíření mezinárodní spolupráce: „NÚVR letos v květnu uzavřel dohodu o spolupráci v oblasti výzkumu nádorové biologie s ‚prvoligovým‘ onkologickým pracovištěm Harvard Medical School – Dana-Farber Cancer Institute v americkém Bostonu. Tato spolupráce má význam nejen pro vlastní vědeckou práci našich národních ústavů, ale i pro inspiraci v mnoha dalších oblastech, jako jsou například sdílení dobré praxe v procesech organizace a řízení projektu, rozšiřování možností kontaktů nebo mobility doktorských studentů a postdoktorandů.“
„Cílem CarDia je přispět ke snížení výskytu obezity, cukrovky 2. typu a kardiovaskulárních komplikací, které jsou stále nejčastější příčinou mortality v České republice,“ říká vědecký koordinátor projektu CarDia Martin Haluzík z IKEM. „Již po prvním roce projektu se daří vytvořit těsné propojení klinického a experimentálního výzkumu a díky finanční podpoře se do projektu zapojují i čeští vědci vracející se z prestižních zdravotních pracovišť jako je Národní institut zdraví v americké Bethesdě a řada dalších a prohlubují tak zapojení projektu CarDia do mezinárodního výzkumu“.
Všech pět elitních národních ústavů spojuje financování z projektu EXCELES financovaného z Národního plánu obnovy. „Všechny projekty EXCELES jsou postaveny na myšlence spolupráce excelentních vědců napříč různými institucemi. V současné době se snažíme jít s propojováním výzkumníků ještě dál a vybudovat multidisciplinární spolupráci napříč těmito projekty. Sociální vědci tak budou kooperovat s odborníky z oblasti medicíny. V současné vědě se právě takovéto typy spolupráce ukazují jako ty nejprogresivnější,“ uvedla vědecká ředitelka Národního institutu SYRI prof. Klára Šeďová.
