V olomouckém uzlu NÚVR byla při Ústavu molekulární a translační medicíny LF UP v roce 2023 ustanovena výzkumná skupina zaměřená na virologii a molekulární kancerogenezi. Do její multidisciplinární „kuchyně“ nás nechala nahlédnout její vedoucí Vladimíra Koudeláková.
-
Jak vaše výzkumné cíle zapadají do celkové mozaiky výzkumu rakoviny v NÚVR?
Naše výzkumná skupina se zaměřuje především na karcinomy spojené s infekcí lidským papilomavirem – HPV, který infikuje buňky sliznic a kůže. S tímto onkogenním virem se během svého života setká majoritní část populace, u většiny infikovaných ale jejich imunitní systém virus eliminuje. U zbývající malé části však HPV perzistuje a může vyvolat nádorové onemocnění. V Ústavu molekulární a translační medicíny LF UP se výzkumem v této oblasti zabýváme již řadu let, začali jsme, tuším, někdy v roce 2011 nebo 2012. Naším dlouhodobým cílem je především vývoj a optimalizace neinvazivních nebo jen minimálně invazivních metod odběru biologického materiálu, mimo jiné i na průkaz přítomnosti již zmíněného HPV.
-
Máte již z minulosti nějaké výsledky, na které jste obzvláště hrdí?
Nejrozšířenějším onkologickým onemocněním asociovaným s infekcí HPV je karcinom děložního hrdla. Bohužel, velká část ženské populace po menopauze přestává docházet ke gynekologovi na pravidelný screening, takže v této skupině bývá onemocnění nakonec zachyceno často až v pokročilém stadiu. Soustředili jsme se tedy na vyřešení problému, jak ženám, které již z jakéhokoli důvodu nedocházejí ke svému gynekologovi, umožnit odběr biologického materiálu a zapojit je tak do screeningu cervikálního karcinomu. Možností je samoodběrový cervikovaginální stěr v jejich domácím prostředí, s následným laboratorním testováním přítomnosti HPV DNA. Velmi dlouhou dobu na tom již spolupracujeme s řadou klinických pracovišť, například s Univerzitou Karlovou, ale i se soukromými gynekologickými centry. Na téma samoodběru s následným testováním přítomnosti HPV máme několik publikovaných prací, výsledky dalších studií v současné době připravujeme pro publikaci. Odběr je velmi jednoduchý, ženám účastnícím se studie byly poštou rozeslány samoodběrové sady Evalyn Brush i s podrobnými instrukcemi a s odkazem na instruktážní video. Odebrané cervikovaginální stěry, které nám ženy zaslaly poštou zpět, byly analyzovány pomocí PCR na přítomnost infekce HPV v naší laboratoři. Ve všech našich studiích, podobně jako ve studiích ostatních autorů, jsme jednoznačně potvrdili korelaci se standardním odběrem vzorků a možnost použití v rutinním screeningu. Z poslední doby nás pak nejvíce těší recentní publikace v European Journal of Public Health z ledna letošního roku (viz samostatný rámeček, pozn. red.), ve které se potvrdilo, že samoodběr cervikovaginálního stěru v domácím prostředí je metoda, která je českými ženami velmi dobře přijímána a která může být adekvátní alternativou k odběru provedenému u gynekologa. Jak se zdá, samoodběr by mohl již v dohledné době vstoupit do rutinní praxe. Z toho, že naše práce má takto hmatatelný smysl, máme s kolegy skutečně velkou radost!
-
A co přijde na řadu dále? Na co se aktuálně v oblasti virologie a molekulární kancerogeneze zaměřujete?
Oblastí, kterým se naše výzkumná skupina věnuje, je více, ale momentálně se jako na stěžejní soustředíme na orofaryngeální karcinomy, konkrétně na ty, které jsou také asociovány s infekcí HPV. Na rozdíl od karcinomu děložního hrdla neexistuje žádný rutinní screening jejich časného záchytu – důsledkem je, že zatímco výskyt nových případů karcinomu děložního hrdla v populaci postupně klesá, incidence HPV-asociovaných orofaryngeálních karcinomů naopak meziročně stále roste a představuje skutečný problém. Proto jsme vyvinuli „kloktací test“, který by umožnil snadný odběr biologického materiálu z ústní dutiny. Takto odebraný materiál je pak vhodný mimo jiné rovněž pro testování přítomnosti orální HPV infekce. Kloktá se s obyčejnou vodou, odběr je tedy naprosto bezpečný a až po samotném odběru je tekutina přemístěna do zkumavky s lyofilizovaným stabilizačním médiem. Takto odebraný vzorek je stabilní minimálně 14 dní. Po přijetí do laboratoře je vzorek centrifugován pro separaci biologického materiálu, následně je izolována DNA a testována přítomnost HPV pomocí PCR. V současné době probíhá několik validačních studií, ale již nyní podle předběžných výsledků víme, že se tento test jeví být velmi vhodným pro detekci HPV v orální oblasti, a že by tedy mohl být využitelný i ve screeningu orofaryngeálních karcinomů. Dalším problémem je, že orofaryngeální nádory mají tendenci recidivovat a možností, jak včas zachytit, že k tomu dochází, není mnoho. Pracujeme tedy na optimalizaci testu z krevní plazmy, z tzv. tekuté biopsie, založenému na testování přítomnosti krátkých fragmentů HPV DNA pomocí digital-droplet PCR. Díky tomuto testu jsme schopni poznat návrat nádorového onemocnění dříve, než se děje pomocí v současné době dostupných zobrazovacích metod.
-
V čem vidíte největší přínosy NÚVR pro vaši výzkumnou skupinu?
Chcete-li v dnešní době dělat výzkum, který bude mít výsledky, absolutní nezbytností je multioborová spolupráce – a to je nepochybně i jedna z předností existence NÚVR. Scházejí se v něm různé výzkumné skupiny, které se sice věnují zdánlivě stejnému tématu, tedy výzkumu rakoviny, ale ve skutečnosti nemohou samostatně obsáhnout všechny potřebné oblasti, protože každý typ nádoru představuje celou skupinu různých více méně raritních subtypů. Nelze se soustředit jen na každý z nich, ale je třeba mít i komplexní pohled z hlediska genetiky, genomiky, proteomiky, molekulární biologie… Proto je tak důležité to, co poskytuje NÚVR – možnost spolupráce jednotlivých týmů a skupin, které dokážou nejen sdílet své znalosti, ale také dát dohromady třeba i větší kohorty pacientů, na kterých bude možné něco opravdu prokázat. Toho se v malých, samostatně pracujících týmech dosáhnout nedá, stejně tak jako není v pár lidech možno ovládnout znalosti o využití všech moderních technologií, ať už jde o sekvenování nové generace, hmotností spektrometrii a mnohé další. A konečně je tu i potřeba kvalitní biostatistiky a bioinformatiky, protože ve výzkumu je správné zpracování dat velmi důležité, vyžaduje hodně práce a hlavně spolupráce.
-
Z jakých profesí se vaše skupina konkrétně skládá – a spojuje vás v ní ještě něco jiného než „jen“ výzkum? Jinými slovy, funguje vám v týmu „chemie“?
V naší skupině jsou převážně molekulární biologové a genetici, máme v něm i statističku, kolegu, který se věnuje bioinformatice, a lékaře. Řekla bych, že jsme si navzájem opravdu „sedli“ – ono už to tak bývá, že si vybíráte lidi, kteří jsou vám podobní a se kterými se vám dobře pracuje. Takže i když jsme lidé různých odborností, máme společný styl humoru a společné zájmy. Bez dobrých mezilidských vztahů v týmu se ostatně dobrý výzkum asi úplně dělat nedá.
