Vědci z Ústavu makromolekulární chemie AV ČR pod vedením Tomáše Etrycha, jehož výzkumná skupina je součástí NÚVR, se podíleli na vývoji strategie, jak zjistit, zda bude pro pacienta léčba pokročilými formami nanoléčiv významným benefitem, nebo zůstane bez efektu. Recentní výsledky výzkumu byly zveřejněny v časopise Nature Biomedical Engineering.
Jak uvádí tisková zpráva AV ČR, na komplexním výzkumu se podílelo celkem 12 týmů ze 4 evropských zemí (ČR, Nizozemí, Německo, Velká Británie) a Singapuru. Vědci vytipovali 23 nádorových markerů a s využitím strojového učení je porovnali s tím, jak se nanoléčiva hromadí ve vybraných nádorových modelech. Pro studii odborníci zvolili dva zástupce nejčastěji studovaných typů nanosystémů pro léčbu rakoviny.
„Naším úkolem bylo připravit jeden ze dvou modelových nanosystémů, které byly ve studii využity. Musel splňovat několik podmínek: nezpůsobovat organismu nežádoucí vedlejší účinky a zároveň vykazovat unikátní schopnost hromadit se ve tkáni sledovaných modelových nádorů,“ říká Tomáš Etrych s tím, že pomocí fluorescenční molekulární tomografie pak bylo možné detailně studovat nádorové hromadění a osud nanosystému v laboratorních zvířatech. Výsledky výzkumu mohou významně zvýšit pravděpodobnost klinického úspěchu vyvíjených nanoterapeutik.
Schematický popis vyvinuté strategie od nádorové akumulace až po vyhodnocení korelační analýzou
Zdroj: Ústav makromolekulární chemie AV ČR
