Jeden je teprve na začátku své vědecké kariéry, druhý ji už několik let úspěšně rozvíjí doma a v zahraničí. Oba se ale shodují v tom, že čím dříve má člověk možnost se alespoň na chvíli inspirovat tím, co věda nabízí – ideálně v mezinárodním kontextu –, tím lépe pro něj i pro budoucnost biomedicíny. Také v této oblasti se NÚVR aktivně zapojuje a pro pregraduální i postgraduální studenty spolupořádá letní školy s pozvanými odborníky z celého světa.
-
Považujete za důležité pro budoucí vědeckou kariéru nahlédnout do konkrétních vědních oborů hlouběji už během pregraduálního studie?
-
Jak atraktivní z tohoto pohledu mohou být mezinárodní letní školy?
-
Nakolik vidíte užitečné zapojení NÚVR v těchto vzdělávacích aktivitách?
Tomáš Palušák
uzel Praha, ÚBEO 1. LF UK
pregraduální student se zájmem o teranostiku
- Je bezesporu zcela zásadní prozkoumat konkrétní vědecké oblasti již během pregraduálního studia, zejména pro studenty, kteří mají do budoucna v plánu věnovat se vědecké činnosti. Ze své zkušenosti mohu říci, že je velmi důležité, aby zájemci o vědu sami vyhledávali příležitosti, které jim umožní nahlédnout do „centra dění“ – ideální je dostat se do opravdu aktivního kontaktu s vědou. Tento hlubší pohled totiž nejen pomůže vytvořit si vlastní obraz o tom, jak vědecká práce doopravdy vypadá, ale také rozvíjet své znalosti a častokrát objevit i osobní naplnění a zápal pro vybrané vědecké oblasti.
- Z mého pohledu jako účastníka jsou mezinárodní letní školy pro pregraduální studenty skvělou příležitostí, která jim umožňuje stát se alespoň na chvíli součástí rozmanitého vědeckého kolektivu. Mají díky nim příležitost proniknout do problematiky základního a aplikovaného výzkumu, prohloubit si svoje vědomosti, vzájemně diskutovat a interagovat s kapacitami v oboru z různých koutů světa, získat nové zkušenosti a v neposlední řade i nové přátele.
- Zapojení NÚVR do vzdělávacích aktivit, jako jsou právě mezinárodní letní školy, považuji za prospěšné a pro studenty velmi přínosné. Edukační program, který je organizován pod záštitou NÚVR, otevírá studentům přístup k odborným znalostem, aktivitám vědecké obce nebo k výzkumné infrastruktuře. Vytvářejí si tak pevné základy pro svůj budoucí vědecký rozvoj a smysluplný přínos vědecké komunitě, respektive pacientům.
Martin Mistrík
uzel Olomouc, ÚMTM LF UP
zaměření na buněčný stres
- Určitě ano. Studenti jsou k tomu ostatně částečně nuceni výběrem pracoviště, kde dělají svou bakalářskou práci. Obecně bývá představa o tom, jak to chodí v laboratoři a o čem je vlastně práce vědce, u studentů poněkud zkreslená. Spousta z nich si proto může uvědomit, že věda pro ně zkrátka není, nebo se naopak objeví tací, které „něco“ z vědy uhrane a postupně se v tématu najdou. Ušetří se tím možné budoucí zklamání na obou stranách. Studenti zároveň nahlédnou do jednotlivých oblastí výzkumu, který je dnes extrémně specializovaný. Mohou si díky tomu vybrat obor, který je osloví nejvíce.
- Letní školy jsou asi nejlepší příležitostí nahlédnout, a tak trochu i prožít, jak se dělá konkrétní věda – ať už nás, či ve světě. Studenti se tam seznámí s nejmodernějšími technologiemi, potkají špičkové odborníky, dozví se nejaktuálnější poznatky, a hlavně se setkají s novými lidmi, kteří jsou, jak se říká, podobné krevní skupiny. Právě to poslední považuji za jeden z největších přínosů těchto akcí. Možná to tak zvenku nevypadá, ale věda je hodně i o mezilidských vztazích. Osamocený vědec dnes prostě nemá šanci a dobré kontakty, případně přátelství, se přes Teams, Zoom nebo různé virtuální vzdělávací platformy navazují dost obtížně. Pokud jsou navíc letní školy mezinárodní, umožní to studentům okusit internacionální rozměr současné vědy a navázat obzvláště cenné přeshraniční kontakty.
- Kromě již zmíněného socializačního a edukačního efektu mají tyto akce i významný efekt propagační. Přitáhnou mladé lidi, a ideálně vzbudí jejich zájem. Z hlediska budoucnosti NÚVR a do něj zapojených subjektů je to asi jedna z nejlepších investic. Právě oni jednou potáhnou pomyslnou „vědeckou káru“ a už „o nás“ budou navždy vědět. Za důležité pak považuji i vzájemné obohacení. Každý, kdo učí, moc dobře ví, že přínos výuky bývá oboustranný, obzvláště v současnosti, kdy je míra přístupu k informacím bezprecedentní a mladé hlavy bývají plné nápadů a neotřelých pohledů na věc. Navíc do výuky, pokud má mít potřebnou kvalitu, je vždy potřeba zapojit více různých odborníků. Edukační aktivity se tak nutně podílí i na širším propojení lidí v rámci NÚVR.