Diagnostika nádorových onemocnění často znamená odběry „podezřelé tkáně“, biopsie, v případě rakoviny plic bronchoskopie. To jsou účinné postupy při odhalování počínajícího onkologického onemocnění, ale jsou také invazivní nebo nepohodlné pro potenciálního pacienta.
„Vyvinuli jsme jednorázové odběrové sady na vydechovaný vzduch pro určení rakoviny plic. Je to fyzicky nenáročný způsob testování, dostupný i pro lidi s dechovým omezením, například astmatem. Vydechovaný vzduch s sebou nese vlhkost, která obsahuje molekuly zdravé tkáně dýchacího traktu, ale také molekuly začínajícího onkologického onemocnění,“ představuje v podcastu Mezi buňky Petr Džubák, vědec a pediatr, který v projektu Národního ústavu pro výzkum rakoviny působí na Ústavu molekulární a translační medicíny Lékařské fakulty Univerzity Palackého a zabývá se molekulární a translační medicínou, zejména v oblasti onkologie a infekčních onemocnění.
„Vyhodnocení vzorků z odběrových sad je prozatím technologicky náročné. Cílem je však onkologické onemocnění odhalit velmi brzy, kdy nádor není viditelný nebo detekovatelný zobrazovacími metodami, protože pak je možné jej vyléčit nejefektivněji,“ doplňuje Petr Džubák.
K čemu vědcům při výzkumu nádorů pomohl Antabus a proč je dobré, aby si udržovali přesah do klinické praxe?
Dozvíte se v druhé epizodě podcastu Mezi buňky:
