Praha, 6. 8. 2024 – „Skvělý start a vydržet, bádání nikdy nekončí,” řekl ředitel Národního Ústavu pro výzkum rakoviny (NÚVR) Aleksi Šedo trojici, která získala během finálové přehlídky Středoškolské odborné činnosti zvláštní cenu NÚVR za práce zaměřené na onkologické téma. Podpora mladých talentů – ať už na středních či na vysokých školách je jedním z cílů, s nímž NÚVR vznikl. Ambicí největšího projektu akademické onkologie je také udělat z laboratoří NÚVR atraktivní pracovní místa, schopná konkurovat lákavým nabídkám v zahraničí.
„Věda potřebuje zkušenosti a znalosti seniorních vědců a vědkyň, stejně jako potřebuje nadšení a energii mladých lidí. Proto v NÚVR připravujeme program pro střední školy, v němž budeme studentům a studentkám nabízet praktickou zkušenost s výzkumem,” uvedl Šedo.
„Ve spolupráci s domovskými fakultami jsme otevřeli také dva unikátní doktorské studijní programy – Molekulární a translační medicína na Univerzitě Palackého a Experimentální a klinická onkologie na Univerzitě Karlově. Chceme v nich vzdělávat budoucí lídry oborů, které udávají směr onkologickému výzkumu. První studenti a studentky do nich nastoupí již letos,” zmínil.
Šedo také zdůraznil, že podporou mladých talentů míní i dobré podmínky pro práci v Česku. „Samozřejmě, že chceme, aby naši lidé odjížděli do zahraničí. Ale chceme také, aby pro ně dávalo smysl se vrátit do Česka. Jak z hlediska kariéry a profesního růstu, tak ekonomicky,” dodal.
Potkali se v laboratoři
Barbora a Petr Výmolovi jsou oba členy výzkumné skupiny Aleksiho Šeda v Laboratoři biologie nádorové buňky na Ústavu biochemie a experimentální onkologie 1. LF UK. Zkušenosti mladého manželského páru potvrzují, že Česko může být pro výzkumníky a výzkumnice dobrou adresou.
„Nikdy jsem nezažila pocit, že něco dělám jenom proto, že to nechce dělat nikdo jiný,” hodnotí doktorandka Výmolová pozici juniorních vědců a vědkyň. „Stejně tak žádný nápad není a priori špatný a žádný nemá menší váhu než jiný,” popisuje svou zkušenost.
Podobně vnímá hierarchii v laboratoři i její manžel. Nicméně připouští, že na jiných pracovištích mohou být odlišné zvyklosti.
Během studijních pobytů v Polsku a ve Francii se oba přesvědčili, že hlavní rozdíl mezi Českem a zahraničím není v úrovni výzkumu nebo platových podmínkách.
„Odnesl jsem si z toho, že vědu děláme stejně kvalitně jako oni, v tom není rozdíl. Mezi naší laboratoří a pracovištěm, kde jsem byl na stáži, nebyl ani ekonomický rozdíl. Ale studenti, které jsem tam poznal, byli velmi draví, tlačili se k příležitostem,” říká třicátník Výmola.