Před nedávnem jsem na síti X narazil na post ministra Marka Ženíška, v němž s potěšením sděluje navýšení rozpočtu na vědu, výzkum a inovace pro rok 2025. Jakkoli bychom mohli diskutovat, zda je zmíněné navýšení dostatečné, či nikoli, měl jsem z toho docela fajn pocit. Až do okamžiku, než jsem nahlédl do řetězce reakcí. Ten byl totiž dost dlouhý a naprosto bezvýhradně plný reakcí negativních! Na ministra samotného, na rozpočtové priority, ale hlavně na vědu a vědce. Jak to je možné?
Možná by bylo psychohygienické diskuze pod články vůbec nečíst, nebo je jen tak shrnout kategorizací, diagnózou a paušálním odsudkem diskutujících. Existence obecné amorfní nenávisti a frustrace ve společnosti mě moc nepřekvapila, zaskočila mě ale existence skupiny lidí, kteří sledují profil ministra pro vědu a zároveň mají vyhraněné negativní smýšlení o vědcích a vědě. Proč to vše zmiňuji právě tady?
Příprava budoucích vědců a akademiků
Národní ústav pro výzkum rakoviny (NÚVR) stojí primárně na tvořivosti vědeckých týmů, jejich zkušenostech, entuziasmu, schopnosti spolupráce a energii. Tento projekt si spojujeme především se špičkovou vědou jednotlivých skupin napříč celým konsorciem partnerů. Zadání má ale NÚVR podstatně širší. Mezi indikátory, kterými se poměřuje plnění závazků definovaných projektem, patří i zapojení středoškolských či pregraduálních studentů a příprava budoucích vědců a akademiků – evropským slovníkem příprava a rozvoj kvalifikované pracovní síly. Nejen ve smyslu vlastního vzdělávání, ale i „přivedení juniorů na cestu vědy“. Chceme jim v NÚVR pomoci poznat, co je „věda“, ukázat, že vůbec není špatné se k ní připojit a že má smysl u ní zůstat.
Interaktivní workshopy…
Pro středoškoláky jsme proto vytvořili několik typů aktivit, na kterých spolupracujeme s jejich učiteli – mimochodem, řada z nich má i „něco z vědy“ v anamnéze. Studenti středních škol tak mají možnost navštívit vybrané laboratoře skupin NÚVR v rámci několika interaktivních workshopů, pilotně již letos na podzim a v „ostrém provozu“ pak od ledna 2025. Workshopy kombinují jak teoretickou přípravu, tak praktickou laboratorní práci. Kolegové z Ústavu biochemie a experimentální onkologie 1. LF UK zvou na „Mikroskopický pohled do nitra rakovinných buněk“ (lektor Martin Sztacho) a nabízejí odpověď na otázku „Quo vadis, (nádorová) buňko?“ (lektor Petr Výmola). Naši spolupracovníci z Ústavu molekulární genetiky AV ČR pak středoškolákům umožní na chvíli se vžít do role DNA detektiva: „Tajemný druh pod lupou – je sekvenace přesnější než mikroskop?“ (lektor Michal Kolář). A přestože má každý z workshopů naplánováno několik běhů, letošní podzimní kolo je již zcela „vyprodáno“ – a to nás opravdu moc těší!
… ale i spolupráce se SOČ
Kromě toho nabízíme středním školám i zájmovým kroužkům popularizační on-line přednášky věnované problematice onkologického výzkumu. Zahájili jsme také spolupráci přímo s organizátory Středoškolské odborné činnosti (SOČ), jejímž garantem je Národní pedagogický institut České republiky. Obecně platí, že studentské vědecké aktivity umožňují svým adeptům specializovat se na konkrétní téma, které je zajímá, a prohlubovat své znalosti v této oblasti. Podporují kritické myšlení, schopnost analyzovat problémy, formulovat argumenty, řešit komplexní úkoly i soustředěně pracovat na tématu relativně dlouhou dobu. Bonusem navíc je nepochybně získání základních prezentačních dovedností. Opravdu stojí za to se na práce studentů středoškoláků v SOČ podívat. Při letošním 46. celostátním kole, které se konalo ještě před letními prázdninami v Pardubicích, jsme odměnili tři práce z oborů relevantních onkologii. I jejich autoři již možná jsou na cestě k NÚVR.
Nad rámec projektového období
Práce se „středkami“ nechává pozitivní stopu „co je věda“ i v mladých lidech, kteří její cestou dále nepůjdou. Dá se ale předpokládat, že pochopí „k čemu to je“ (a asi nebudou patřit k těm, co píší hloupé příspěvky na sítě). Řada z nich ale začne představovat „talentovou základnu“ a k vědeckému prostředí směřovat bude. Nu, a úsměvnou zmínku si zaslouží i to, jak mentoři, často boomeři a studenti z Generace Z, se vzájemnou sympatií, bez arogance či mudrování o work-life balance a vyhoření popírají všeobecně tradované stereotypy „jaká je která generace“. Tím, že spolu tvoří naději na budoucí pokrok ve vědě a porozumění jejímu významu širokou společností. Každopádně se sluší dodat, že příprava budoucích profesionálů, které se věnujeme ve spolupráci se středními školami, ale i v nově akreditovaných doktorských studijních programech, nových předmětech a přednáškových cyklech v kurikulech partnerských fakult, je aktivitou, která vysoce přesahuje projektové období NÚVR.