Jak se bude rakovina léčit zítra, objevují vědci právě teď – a mezi dnešními středoškoláky a vysokoškoláky již možná vyrůstají ti, kdo rakovinu někdy v budoucnu definitivně porazí. Na 4. únor každoročně připadá Světový den boje proti rakovině. Při této příležitosti si připomínáme, že to, čím se léčí rakovina dnes, objevily generace badatelů v nedávné i vzdálenější minulosti.
Národní ústav pro výzkum rakoviny (NÚVR), největší projekt akademické onkologie v ČR, za více než dva roky své existence sdružil do unikátní spolupracující sítě 71 výzkumných skupin z 11 výzkumných organizací v rámci České republiky.
„NÚVR stojí primárně na tvořivosti vědeckých týmů, jejich zkušenostech, schopnosti spolupráce a špičkových technologiích. Zadání, které NÚVR dostal do vínku, je ale podstatně širší. Patří do něj i příprava budoucích vědců a akademiků, včetně zapojení středoškolských či vysokoškolských studentů. Nejen ve smyslu vlastního vzdělávání, ale i přivedení juniorů ‚na cestu vědy‘. Chceme jim v NÚVR pomoci poznat, co věda je, ukázat jim, že vůbec není špatné se k ní připojit a že má smysl u ní zůstat,“ říká Aleksi Šedo, ředitel NÚVR.
Středoškoláci ve vědeckých laboratořích
Bezmála 100 vybraných studentů středních škol již mělo možnost během loňského podzimu navštívit některé z pracovišť výzkumných týmů NÚVR. V průběhu letošního roku budou mít stejnou příležitost další tři stovky vědeckých talentů, kteří mají teprve před maturitou.
Během interaktivních workshopů se jim dostane teoretické přípravy a mohou si i „sáhnout“ na skutečnou laboratorní práci. Vědci z Ústavu biochemie a experimentální onkologie 1. LF UK zapojení v NÚVR jim nabídnou „Mikroskopický pohled do nitra rakovinných buněk“ a odpověď na otázku „Quo vadis, (nádorová) buňko?“ V Ústavu molekulární genetiky AV ČR pak středoškolákům umožní vžít se do role molekulárního detektiva a odhalit „Tajemný druh pod lupou – je sekvenace přesnější než mikroskop?“
„Obrovsky mě těší zájem středoškolských učitelů a jejich studentů o výzkum rakoviny. Setkávat se s talentovanými a motivovanými středoškoláky je velmi osvěžující a inspirativní, proto jsem rád, že i nám se podařilo zanechat v nich pozitivní stopu. Jak jsme se dozvěděli, většina z nich se totiž chystá studovat biologii nebo medicínu a mnoho z nich již nyní zvažuje práci v biomedicínském výzkumu,“ říká Aleksi Šedo.
Středoškolští profesoři přírodovědných oborů iniciativu NÚVR vítají. „Spolupráce s NÚVR má potenciál rozšířit řady studentů, kteří se přímo v laboratořích mohou podílet na vědecké činnosti, nebo se alespoň naučit metodu a objevit vědecké pracovní prostředí,“ je přesvědčen například Petr Flachs z Gymnázia Jiřího Ortena v Kutné Hoře. „Už po prvním kole workshopů máme předběžně dohodnuty stáže našich studentů na letní prázdniny a díky záštitě NÚVR vnímáme i změnu v přístupu výzkumných pracovišť, když je žádáme o možnost stáže pro studenty. Zažíváme teď pocit, že máme co nabídnout, že středoškoláci nemusí být jen čtrnáctidenní ‚přítěží‘ a prací navíc pro doktorandy a postdoktorandy, kteří je vedou. Věříme, že teď někteří naši talentovaní studenti budou moci trávit více času v laboratořích, protože už budou mít nějaké zkušenosti, mohou vyprodukovat alespoň menší dílčí výsledky, a trochu tak vědcům vyvážit čas, který s nimi stráví.“
Členové výzkumných týmů NÚVR připravili pro střední školy i na dvě desítky on-line přednášek k řadě témat, která souvisejí s nádorovou biologií a výzkumem rakoviny, k nimž se mohou střední školy v průběhu školního roku připojit a obohatit tak jejich výuku.
Cena NÚVR – první krůček středoškoláků k Nobelovce?
NÚVR v loňském roce poprvé ocenil i nadějné studenty a studentky během tradiční přehlídky Středoškolské odborné činnosti (SOČ). „Děkujeme organizátorům SOČ za příležitost prostudovat si a ocenit nejlepší letošní práce, které souvisely s onkologií. Pečlivě jsme prošli videoprezentace prací a vybrali tři z nich, kterým jsme předali ocenění NÚVR,“ popisuje Aleksi Šedo a vzápětí dodává: „Výzkum jde stále kupředu a rád vidím, že nové trendy zachycuje i nastupující generace potenciálních vědců. Z oceněných, se kterými jsem měl možnost se potkat, čiší energie a nadšení pro věc, zároveň mají přehled o aktuálním dění v oboru. Skvělý start a vydržet – bádání nikdy nekončí,“ popřál oceněným studentům.
A co na to samotní ocenění? Například Adrian Svoboda, loňský absolvent Gymnázia Boženy Němcové, Hradec Králové, jehož práce nesla název Nové inhibitory pro překonání antracyklinové rezistence v nádorových onemocněních, je přesvědčen, že „… pro lidi, kteří mají zájem o vědy, nejen přírodní, ale i humanitní, je určitě super, že si už na střední škole mohou sáhnout na reálný výzkum. Bohužel mám dojem, že plno vrstevníků tyhle možnosti nevidí nebo nevnímá, a stále se tak pohybuje ‚jen‘ na středoškolské úrovni. Takže čím více takových příležitostí bude dostupných, tím lépe!“
Pragmaticky se na šanci „osahat si“ vědecký výzkum již na střední škole, dívá Zuzana Zelenková, studentka Gymnázia Brno-Řečkovice, autorka oceněné práce Využití 3D organoidů pro výzkum mozkových nádorů: „Je to velmi atraktivní. Už proto, že nám to umožňuje získat určitý náskok před svými vrstevníky a naučit se spoustu nového. Vážím si toho, že jsem to měla možnost absolvovat.“
Vzdělání rakovinu zahání
NÚVR ale podporuje i vzdělávání a profesní růst mladých vědců, kteří si již svou životní dráhu vybrali – v jeho týmech působí 80 bakalářských či magisterských studentů a více než 200 postgraduálních studentů. Podílel se na vzniku nových předmětů a přednáškových cyklů na partnerských fakultách, díky jeho existenci byly vytvořeny i dva nové Ph.D. programy pro mladé doktorandy – Experimentální a klinická onkologie na Univerzitě Karlově a Molekulární a translační medicína na Univerzitě Palackého. Celkem má NÚVR za dobu své existence „na svědomí“ 117 úspěšných absolventů – 31 z nich obhájilo dizertační práci, 85 bakalářskou nebo diplomovou práci a jeden rigorózní práci.
A protože nejen laboratoří a posluchárnou živ je mladý vědec, k atraktivním aktivitám patří i letní školy zaměřené na výzkum rakoviny. Dosavadní tři ročníky absolvovalo na 100 posluchačů z více než 10 evropských zemí. „Je to skvělá příležitost diskutovat v přátelské atmosféře nejen o vědě, ale také o životě vědců obecně,“ svěřila se loňská přednášející Jitka Palich Fučíková, profesorka v oboru lékařské biologie. Jeden z účastníků, doktorand Dmitry Stakheev, k tomu dodává: „Pro mne to není jen škola, ale také možnost komunikovat s kolegy v méně formálním prostředí, a možná se tak v budoucnu dostat k nějakým zajímavým vědeckým projektům.“
Během letní školy se tak rodí přátelství, jež jsou základem budoucí mezinárodní spolupráce vědců, kteří jsou dnes teprve na startu své kariéry, ale jednou to budou oni, kdo bude posouvat výzkum rakoviny kupředu.