Praha 29. 5. 2024 – Pokrok v boji proti onkologickým onemocněním stojí na vědcích a vědkyních, kvalitních přístrojích a sdílení vědeckých poznatků a know-how. „Proto chceme investovat do mozků z Česka a zahraničí, ne do budov a betonu. Nyní se musíme soustředit na udržitelnost takového financování vědy,“ říká v podcastu Mezi buňky ředitel Národního ústavu pro výzkum rakoviny (NÚVR) Aleksi Šedo o principech fungování dosud největšího projektu akademické onkologie v Česku.
Národní ústav pro výzkum rakoviny funguje jako síť propojující již existující pracoviště a týmy, kterým umožnuje efektivněji spolupracovat, sdílet poznatky a špičkové přístrojové vybavení.
„Když jsme NÚVR zakládali, řídili jsme se zjištěním analýzy Technologického centra Praha, která nám ukázala, jaké vědecké skupiny mají objem validních výstupů v porovnání vyšší, než je medián, a ty úspěšné jsme propojili napříč republikou. Máme tak 3 vědecké uzly v Praze, Brně a Olomouci, které propojují zhruba 70 výzkumných týmů,“ vysvětluje ředitel NÚVR Aleksi Šedo.
Medicína, buněčná a molekulární biologie, medicinální chemie, biochemie, i bioinformatika
NÚVR láká mladé vědce a studenty doktorských programů napříč obory, které jsou pro moderní onkologický výzkum nyní klíčové.
„Jedním z cílů projektu NÚVR je také zlepšit situaci vědců a vědkyň v Česku v oblasti finančního ohodnocení, které většinou není příliš dostatečné, tudíž ani motivační. Z projektového rozpočtu 1,5 mld jde asi 30 % do investičních rozvojových aktivit, především do moderního přístrojového vybavení, a téměř 40 % právě do lidského potenciálu,“ vysvětluje Šedo.
Jak se do NÚVR daří zapojovat mladé vědce a vědkyně z Česka i ze zahraničí, k čemu slouží takzvané starting granty a jak zajistit udržitelnost vědy a výzkumu v onkologii, si můžete poslechnout v prvním díle podcastu Národního ústavu pro výzkum rakoviny Mezi Buňky.
Nebo se nás zeptejte přímo, jsme k dispozici.