Oba se podílejí na studiích, které popisují, jak se nádorová buňka, její stavba, její růst, její okolí liší od té zdravé. Oba patří k nastupují vědecké generaci, pro kterou je samozřejmostí sbírat zkušenosti v zahraničí. Oba jsou součástí jednoho z týmů Národního ústavu pro výzkum rakoviny, pracují ve stejné laboratoři a mají i společné příjmení. Petr a Barbora Výmolovi v další epizodě podcastu Mezi buňky přibližují, jak mladý manželský pár vnímá podmínky pro vědeckou kariéru v Česku.
„Nikdy jsem nezažila pocit, že něco dělám jenom proto, že to nechce dělat nikdo jiný,“ hodnotí doktorandka Výmolová pozici juniorních vědců a vědkyň v Laboratoři biologie nádorové buňky na Ústavu biochemie a experimentální onkologie 1. LF UK. „Stejně tak žádný nápad není a priori špatný a žádný nemá menší váhu než jiný,” popisuje svou zkušenost.
Stejně vnímá hierarchii v laboratoři i její manžel, nicméně připouští, že na jiných pracovištích mohou být jiné zvyklosti.
Během studijních pobytů v Polsku a ve Francii se Barbora i Petr přesvědčili, že rozdíl mezi Českem a zahraničím není v úrovni výzkumu.
„Odnesl jsem si z toho to, že vědu děláme stejně kvalitně jako oni. Mezi naší laboratoří a pracovištěm, kde jsem byl na stáži, nebyl ani ekonomický rozdíl. Ale studenti, které jsem tam poznal, byli velmi draví, tlačili se k příležitostem,“ říká Petr Výmola.
Jak se dravost projevuje? Co ze zahraničí by Petr a Bára přenesli do Česka? A jak konkrétně pomáhá začínajícím vědcům a vědkyním NÚVR?
Poslechněte si celou epizodu podcastu Mezi buňky.