V Praze se 16.–17. září uskutečnilo setkání výboru konsorcia EuroMRD, jehož součástí je i Jan Trka a které se technologicky věnuje problematice měřitelné reziduální nemoci u hematologických malignit. Konsorcium aktuálně sdružuje 74 laboratoře nejen z Evropy, ale také z Asie, Austrálie, Severní a Jižní Ameriky.
„Jednou za rok se v této sestavě takto neformálně scházíme mimo pravidelná jednání výboru, abychom diskutovali o nových možnostech a pokusili se formulovat nová témata,“ vysvětluje spolupředseda EuroMRD Jan Trka, vedoucí Laboratorního centra Kliniky dětské hematologie a onkologie 2. LF UK a FN Motol, které je zároveň součástí Národního ústavu pro výzkum rakoviny.
Jako měřitelná (dříve též minimální) reziduální nemoc (measurable residual disease, MRD) se v hematoonkologii označuje, zjednodušeně řečeno, přítomnost malého, nicméně moderními laboratorními metodami detekovatelného množství nádorových buněk, které v organismu přežívají navzdory léčbě – i když je pacient zcela bez příznaků onemocnění a rakovina krve u něj není klasickými vyšetřovacími metodami prokazatelná.
„MRD je velmi dobrým nástrojem pro řízení intenzity terapie. U akutních leukemií je snaha již od začátku léčby, po její indukční fázi, pacienty třídit do skupin s redukovanou, standardní a intenzifikovanou léčbou. Aby bylo dosaženo výsledku – ale také aby si jich co nejvíce udrželo kvalitu života. Soustředíme se hodně na leukemie u dětí, pro které je prevence pozdních následků léčby obzvláště důležitá,“ připomíná Jan Trka. On sám se výzkumu problematiky MRD věnuje od samého jejího počátku. „V době, kdy se ještě česká věda příliš na evropském, natož světovém poli neprosazovala, jsme se tohoto tématu chytili a s kolegy z dnešního konsorcia EuroMRD spolupracujeme opravdu již dobrých 25 let,“ říká Jan Trka.
V programu pražského setkání byl zařazen i bod nazvaný „Nové“ nemoci. Jak vysvětluje Jan Trka, pro využití metod detekce MRD, včetně těch nejnovějších využívajících sekvenování nové generace nebo multiparametrické průtokové cytometrie, se nabízejí další možnosti uplatnění. „Zatím jsme byli v konsorciu EuroMRD zaměřeni hodně na akutní lymfoblastickou leukemii a na lymfomy. Nyní se otevírá pole pro mnohočetný myelom a chronickou lymfocytární leukemii. A to jsou krevní nádory, kterými trpí velké množství lidí v porovnání s akutními leukemiemi,“ přibližuje další cíle Jan Trka a dodává: „Kromě hematologických malignit je zde ovšem i široká oblast solidních nádorů, kde volná nádorová DNA nebo nádorové buňky cirkulující v krvi mohou sloužit jako marker úspěšnosti léčby, respektive marker návratu onemocnění. Nebudeme v těchto případech hovořit o měřitelné reziduální nemoci, ale o tekuté biopsii, liquid biopsy, a očekáváme, že se budou naše technologie využívat i u solidních nádorů.“
