12. 12. 2024
Pochopení onkologických onemocnění na molekulární a buněčné úrovni představuje významnou výzvu s přímými důsledky pro vývoj nových léků nebo nových diagnostických a terapeutických nástrojů. Plazmonické afinitní biosenzory představují významnou technologii pro detekci biomolekul a zkoumání jejich interakcí. Proti tradičním metodám tyto nové optické platformy umožňují rychlou a extrémně citlivou analýzu vzorků s minimální přípravou. Jejich využití v onkologickém výzkumu přibližuje Markéta Bocková z výzkumné skupiny Optické biosenzory na Ústavu fotoniky a elektroniky AV ČR, která je součástí NÚVR.
16. 10. 2024
Ve strategii NÚVR si pro sebe hledali nějaké téma, které by splňovalo současně parametry novosti a excelence. Václavu Liškovi, vedoucímu Laboratoře nádorové léčby a regenerace tkáně, která působí při Lékařské fakultě UK v Plzni, se z tohoto pohledu zalíbila oblast vzácných „rare“ tumorů. Jejich výzkum totiž neprobíhá ideálně – jednak není vzhledem k jejich vzácnosti k dispozici dostatek vzorků, jednak to není úplně „trendy“ téma.
22. 8. 2024
Dejme rakovině na frak pochopením buněčné architektury! Tak zní motto nové, ryze mezinárodně obsazené výzkumné skupiny NÚVR. Vznikla v pražském uzlu NÚVR při Ústavu biochemie a experimentální onkologie 1. LF UK a sestavil ji Martin Sztacho.
12. 6. 2024
Na molekulární mechanismy nádorů, zejména na využití modulace aktivity transkripčních faktorů v cílené onkologické léčbě, se zaměřuje nově vytvořená výzkumná skupina Zdeňka Andrysíka. Vznikla v brněnském uzlu NÚVR při Biologickém ústavu Lékařské fakulty Masarykovy univerzity.
27. 3. 2024
V olomouckém uzlu NÚVR byla při Ústavu molekulární a translační medicíny LF UP v roce 2023 ustanovena výzkumná skupina zaměřená na virologii a molekulární kancerogenezi. Do její multidisciplinární „kuchyně“ nás nechala nahlédnout její vedoucí Vladimíra Koudeláková.